bude to fajn

Sedm měsíců jsem se s blogem nijak neobtěžovala. A proč? Moje super-časově-nenáročná super-práce se stala klasickou-prací. V devět v kanc...

Sedm měsíců jsem se s blogem nijak neobtěžovala.
A proč?

Moje super-časově-nenáročná super-práce se stala klasickou-prací. V devět v kanclu, domů v šest. Mezi tím hodinová pauza na oběd, jinak jenom maily, facebooky, photoshop, faktury, klienti.
To je dost na relativně normálního člověka, natož na člověka, co má bipolární poruchu, tudíž míň než osm hodin spánku nepřipadá v úvahu a jakákoliv činnost po příchodu z práce taky ne.

Párkrát se mi zachvěl vztah. Víc než bych ráda.
Styděla jsem se před psy, protože jsem si toho svýho pořídila, aby byl šťastnej a ne, abych na něj frustrovaně křičela, když udělá psí věc.
Naučila jsem se strašně moc věcí. Ve Photoshopu, v médiích, v lidských vztazích.

Nestěžuju si. Vybrala jsem si to a líbilo se mi to. Mělo to pro mě smysl.

Věci se změnily a od začátku příštího měsíce pracuju na poloviční úvazek. Dělám si starosti s penězi, to určitě, ale zároveň je to neskutečně fajn pocit. Čím víc jsem se totiž nořila do marketingu a občas slyšela o ne úplně košér věcech, tím víc jsem byla vnitřně nespokojená. Známej udělal videoart na Libeňskej most. Kámoši rozjíždí svůj knižní busines. M. (jako můj muž) a P. (jeden z mejch nejbližších přátel a zároveň spolumajitel firmy) vyrábějí hru s úžasnym příběhem. Známej prodal obraz za nemálo peněz. A já jsem seděla na prdeli a vyráběla jsem roztomilý gify na facebook mezinárodní značky. Možná to zní taky fajn, ale nepřipadalo mi to tak, proto moje nespokojenost narůstala.

Mám na květen v plánu spoustu věcí. Rozjíždím s maminkou M. projekt, kterej tady určitě nalinkuju. Mám v plánu si udělat vlastní hand-made papírnickej e-shop. Chci rozšířit podvědomí o maniodepresivitě. Chci zase začít malovat. Chci pomoct klukům s jejich firmou a hrou, ve kterou fakt věřim.
A co se nejvíc týká blogu, chci zase začít víc psát. Minimálně jednou do týdne, ale nedělat si z toho povinnost. Sázet sem, co mě napadne, nenechávat si to pro sebe.

Protože beztak si spoustu věcí už v hlavě sesumírovávám jako článek na blogu.
Linkněte mi svoje blogy, mám chuť nejen psát, ale i číst. Rozumný věci.

1 komentářů

  1. BE, klaním se a couvám u toho .. na poloviční úvazek a věnovat se svými rozvoji, žít. To by udělal málokdo.

    Ať se daří a těším se na ty projekty!

    OdpovědětVymazat